Mikuláš opět naděloval
08.12.2011 12:18
Místní dům dětí a mládeže v Boskovicích sídlí na ulici 17.listopadu. Nenápadná žlutá budova v sobě skrývá zázemí pro volný čas po splnění školních povinností. Denně odpoledne tam zpočátku bývá jako v úle, než se děcka rozprchnou do jednotlivých pracoven a cvičeben. Provozují tu velké množství různých zájmových kroužků, drobotiny sem chodí opravdu hodně. Však také obětaví pracovníci mají vždy co nabídnout a nikdo se tam nenudí. Z nepřeberné nabídky si vybere opravdu každý.
V pondělí 5. prosince 2011 tam bylo mimořádně živo i po patnácté hodině. Tentokrát se to hemžilo zejména těmi odrostlejšími. Nakrucovali se u zrcadel, pobíhali po chodbách, strojili se do roztodivných masek, malovali se černou barvou. Občas se kolem mihnul i anděl se sněhobílými křídly a pomalu rozvážně kráčející Mikuláš. Proč to všechno? Chystali totiž velkou zajímavou akci pro nejmenší „Mikuláši, co máš v koši…?“ Šlo o nadílku, jejíž součástí byl krátký pochod městem, kde na čtrnácti stanovištích mohly děti plnit různé jednoduché úkoly s mikulášskou tématikou. Jistě nemusím připomínat, že se zažilo spousta legrace a smíchu. Ale co je důležité říct, že se jednalo o jubilejní dvacátý ročník. Však se také sešlo nejvíce drobotiny v historii, přišlo na tři stovky dětí. A s rodiči to mohlo být i kolem osmi set lidí. Možná to bylo i docela teplým počasím na tuto předvánoční dobu již neobvyklým. Třeba takové připravil všem pro radost sám velký Mikuláš, kdo ví…
———
ZpětVše začalo na nádvoří DDM, kde si mohly děti zkrátit čas čekání jízdou na opravdových živých koních Jezdeckého klubu Boskovice o.s. pod vedením Ing. Jitky Slámkové. Pro nejmenší je to dnes atrakce. Skutečný kůň v ulicích města se teď vidí už jen při slavnostních příležitostech. Brzy se začalo pomalu a nemilosrdně smrákat, drobotina se svými rodiči vytvořila průvod, který se přesunul k místu startu u jediné dochované brány do historické části města přímo naproti Rezidenci, jež byla na konci 18. století sídlem místní šlechty, než byl postaven empírový zámek o několik desítek metrů výš na pravé straně. Dnes v této mohutné budově s opravenou fasádou sídlí Muzeum Boskovicka. Děti prošly maketou nebeské brány, přivítaly se s Mikulášem, anděly, čertíky. Pak je čekala ještě skutečná brána, jež je kulturní památka a teď představovala vstup do pekelného světa. Tím pomyslně krátkou vycházku starobylou částí města odstartovaly. Nebyl to ovšem pochod ledajaký, šlo o skutečnou pekelnou stezku se čtrnácti stanovišti a jednoduchými vpravdě čertovskými úkoly. Aby děti nezabloudily, vedly je bílé čertovské a žluté andělské stopy jako skutečné. Nechyběly otisky kopýtka. Mnoho legrace se zažilo při převážení polínek a přikládání pod pekelný oheň. Na dalším zastavení se v hrnci vařily nehodné děti. Prckové si mohli vlézt do velkého plechového ucháče, jenž zřejmě kdysi sloužil k vyváření prádla. Aby to nevyznělo tak pochmurně, na dalším stanovišti se mohla děcka uvelebit pod duchnou ve velkém koši, což představovalo nebeské andělské lože a hned zase vyzkoušet čertovský pytel. Dále byla připraveno dřevěné kopýtko. Nazout a projít krátkou dráhu nečinilo dětem žádné potíže, všichni se náramně bavili. Velmi efektně působilo v křivolaké starodávné uličce plivání čertovského ohně. To předváděli členové šermířské skupiny Gonfanon pod vedením Romana Kadlece. Ten navíc řídí v DDM kroužek Mimetic. Pak na děti čekala pekelná stáj, kde s maketou koníka procházely slalom. Ještě zbývalo uvařit čertovskou večeři házením papírových brambor do koše. Předposlední stanoviště bylo velmi idylické, malí si mohli zazvonit a něco si přát. Úplně nakonec, to už bylo na rohu náměstí, dostaly děti „glejt“ za splnění úkolů a černým otiskem palce potvrdily absolvování čertovské stezky.
Pak již z dálky od rozsvíceného vánočního stromu všechny vítaly tóny řízné dechovky v podání orchestru místní Základní umělecké školy pod taktovkou jejího ředitele Bc. Zdeňka Jindry. Horní konec náměstí se pomalu plnil drobotinou s rodiči. Sváteční atmosféru opět umocňovala ohňová show Gonfanonu. Plameny mihotavě a strašidelně osvětlovaly starobylou radnici. Je to budova se 42 metrů vysokou čtyřbokou věží přestavěná do nynější podoby roku 1567. Dnes slouží jako informační středisko, jednací sál, galerie a rozhledna. Do toho se na scéně objevili všichni tři Mikuláši, spousta čertů s anděly. Začala závěrečná nadílka. Děti dostaly blikající světélko a sladkou odměnu. Nejmenších bylo tolik, že museli nadělovat Mikulášové všichni tři.
Poslední odměny rozdány, mimořádně zdařillá akce pomalu končila. Nastal vlahý večer pozdního podzimu. Muzikanti sbalili své instrumenty, polykači ohně uhasili louče, náměstí se pomalu ponořilo do obvyklé téměř zimní zadumané nálady. Jen slavnostně rozsvícený vánoční strom a ospalé výlohy obchodů svítily všem na cestu domů. Zbudou jen vzpomínky a několik fotografií…
Je třeba zde poděkovat za mimořádně obětavou práci všem vedoucím z DDM a jejich přátelům – dobrovolníkům za krásné chvíle, který našim nejmenším v předvečer svátku sv. Mikuláše nachystali. Oměnou jim byla spousta a spousta rozzářených šťastných dětských očí.
Luboš Sušil